Punk.cz - o punku u nás i ve světě

Již pár let se vám snažím namlátit do palic základní rozdíly mezi pravicí a levicí a také skutečnost, že jak národní socialismus (nacismus), tak fašismus, toho mají velmi málo společného s pravicí, tedy s tradičním liberalismem. Mám však tísnivý pocit, že neustále mluvím do zdi. No a tak jsem se pokusil shrnout vše do jednoho přehledného článku. Snad to bude pochopitelnější.

Ideály pravice jsou následující: svoboda jednotlivce (individualismus), svobodné tržní hospodářství, minimální zásah státu jak do svobody jednotlivce, tak do svobodného tržního hospodářství. Pravicový postoj spočívá zjednodušeně v tom, že se každý snaží postarat sám o sebe a na nikoho se nespoléhat. Individualismus neznamená egoismus, spíše se jedná o zodpovědnost za sebe a za své jednání. I tradiční liberál si samozřejmě uvědomuje, že existují lidé, kteří pomoc státu potřebují jako nemocní, invalidé, opravdoví nezaměstnaní a podobně.... Aby nedocházelo k nějakým omylům, nepovažuji současnou ODS za pravicovou stranu, je podle mne někde ve vágním pravo-levém středu něco málo napravo od ČSSD.

Levice oproti individualismu staví solidaritu a kolektivismus, což zjednodušeně znamená, že se tatíček stát o všechny postará. Je nutné si uvědomit, že peníze k oné solidaritě stát nevyhraje ve sportce, ani vám je Bohouš Sobotka, či David Rath nerozdají z vlastních osobních úspor, ale jsou vybrány díky zdanění daňových poplatníků. Tedy těch blbů, jako jsem i já, kteří pořád pracují. Zároveň lidi vychovává k tomu, aby si zvykli na sociální dávky, přestali pracovat a věřili, že stát, nebo-li přesněji řečeno politici levicových stran, to všechno nějak zařídí. Nejkřiklavějším příkladem onoho fenoménu je u nás cikánské etnikum, i když změnu jejich původně kočovného životního stylu u nás vymysleli a zrealizovali již za protektorátu Hitlerovi národní socialisté, aby ho pak Gottwaldovi komunisté dokonale završili. Dalším důležitým znakem levicového vidění světa je samozřejmě omezení svobody tržního hospodářství státními zásahy, jež může dospět až k totalitním tendencím, k plánovitému řízení a kontrole celé ekonomiky. Totalitní režimy zároveň omezují i osobní svobodu jednotlivce (německý národní socialismus, marxisticko-leninský ruský socialismus, nebo-li komunismus). Ti starší z vás si pamatují, jakým způsobem se v ČSSR zacházelo s punkovou hudbou (tedy projevem dekadence zahnívajícího kapitalismu) a s punkery. V knihách se můžete dočíst o tom, jak se v nacistickém Německu z úplně stejných důvodů zakazoval jazz.

Pokud se přeneseme do říše zvířat, dal by se rozdíl mezi příznivcem pravice a levice velmi zjednodušeně demonstrovat třeba na praseti divokém, které žije na svobodě a každý den bojuje o přežití v hlubinách lesa, a praseti domácím, které dává přednost klídku a pohodě ve vepříně s péčí a každodenním přísunem žrádla.

Fašismus vznikl v Itálii a jeho ideologové se pokusili uskutečnit nový společenský řád, jenž by nahradil pluralitní demokracii. Fašismus se vyznačoval tím, že se snažil najít třetí cestu mezi liberalismem (kapitalismem) a marx-leninským socialismem (komunismem). Jednalo se o silně centralizovaný státní systém, jenž posléze skončil jako totalitní diktatura. Fašismus v Rakousku byl ještě o něco více ovlivněný katolicismem, než v Itálii, na příkladu Rakouska je zajímavé, že skončil atentátem na fašistického kancléře Dollfusse a nastolením národně-socialistické diktatury. Fašismus v Maďarsku byl zase zvláštní tím, že se situoval mnohem více nalevo, než v ostatních zemích v Evropě. Fašismus měl i svou pravicovou odnož v Chile a částečně i v Salazarově Portugalsku. Italský fašismus jsem podrobně zpracoval v tomto článku: Fašismus v Itálii

Dalo by se říct, že reálná politika Hitlerova Německa v ekonomické a sociální sféře se situovala někde mezi současnou levicí (sociální demokracií) a ultralevicí (komunismem), měla však i jisté rysy pravicového konzervatismu. Jeho ideologové tvrdili, že se jim podařilo zrušit tzv. třídní boj, neboť společenské třídy nahradili společenstvím německého lidu, národem. Součástí podle nich jediného a správného socialismu byl na tu dobu neuvěřitelně vyspělý sociální stát, o čemž jsem se dlouze, i když zatím neúplně, vyjádřil zde:

Hitlerův sociální stát

Přiložené fotografie jsem převzal z webu Ing. P.Paulczyňského a pochází z loňské manifestace dnes již zakázané národně socialistické Dělnické strany na 1. máje v Brně.

"Centrální ideou libertarianismu je to, že lidem se musí nechat možnost žít si vlastní život podle jejich představ. Naprosto zavrhujeme ideu, podle níž se lidé musí bránit proti sobě samým užitím síly. Libertariánská společnost nebude mít zákony proti drogám, proti riskantním hrám, proti pornografii, bezpečnostní pás v autě nebude povinný. Zavrhujeme myšlenku, že by lidé měli vůči jiným uplatňovat nějaká práva s jedinou výjimkou práva, aby je ostatní nechali na pokoji."

D.Friedman, Vers une société sans État, 1992, str.1

Libertariáni požadují vysokou míru svobody jednotlivce, právo na soukromé vlastnictví a volný trh. Navazují na klasický liberalismus, ale neuznávají stát, nebo, lépe řečeno, stačil by jim jen opravdu minimální stát, jenž by chránil občany proti nátlaku a násilí. Libertarianismus na Wikipedii.  Zajímavý článek o libertariánství napsal Luboš Zálom.

Anarcho-kapitalisté jako L.Spooner, či R.Nozick považují stát za ilegální a kriminální výtvor omezující základní individuální svobody. Vychází z ideálů absolutního práva každého jednotlivce nad svým životem a nad svým majetkem, které je podle nich přirozeným právem každého člověka. Stát, jenž fiskálním výpalným, tedy výběrem daní, okrádá občany o jejich majetek, je v jejich očích zosobněním rozsáhlé kriminální organizace. Jejich cílem je zrušení politického řádu, jenž je organizován státem, za současného nastolení zákonů svobodného trhu. Mají v úmyslu naprosto zprivatizovat školství, policii, soudnictví, armádu, všechny služby....

Ideálem extrémního pravičáka je osamělý poustevník žijící někde v pustině mimo lidskou společnost zcela odkázán sám na sebe, jako byl na sklonku života například zakladatel tao, moudrý a Duchem osvícený Lao-c'.