Punk.cz - o punku u nás i ve světě

Já to v tý Praze prostě miluju!!! Čím v ní žiju dýl, tak tím víc jí začínám milovat, uznávat a vážit si toho, že i já, starej to pes vesnickej, šel a v tomhle neskutečným městě plném obrovských možností, zakotvil také. No, nádhera a totální odvařenost z toho, co mě tu dennodenně potkává a s čím se střetávám. Prostě kdybych se sem neodstěhoval, tak bych o spoustu těch "laskomin" nenávratně přišel, což by mě asi dříve či později strašně mrzelo. A nebo taky né? Co myslíte...

Úplně nejvíc jsem přivítal to, že když naskočí datum v měsíci s číslem 15, tak vždycky po baráku posbírám nějaký ty šušně (teda pokavad' tam nějaký jsou), a metelím s nima směr pošta, kde je s úsměvem a pocitem relativního měsíčního klidu odevzdám. Zkrátka normální věc, která je v životě každého správného spořádaného občana automatická a jen z pomyšlením na její nesplnění se mi z toho stáhne můj řitní svěrač :-) Ale proč né, však ten měsíční klid za to stojí přecééé!!! Platit nájem se zkrátka musí, o tom žádná. Jen mi v hlavě prošla taková maličkost, která se pojila s otázkou asi tohoto typu: "Proč já vůl se šel nasrat někam, kde budu činit takovéto věci, když jsem mohl dál pobývat v klidu a s dobrým pocitem, že žiju v tý svý dosavadní svobodě, zapikanej u Standy Pence na statku v Milkovicích, kde mi nic vlastně nechybí, a na nějakej ten přiblblej nájem jsem dál mohl z daleka srát a dál považovat ty, co si jako ty tupý ovce platěj tuhle daň za to, že můžou (musí) někde bydlet, za blbce a nadále je tlemit :-) Je to jednoduchý. Za vším hledej ženskou ! Né, že bych do toho času před rokem a půl žádnou neměl, tak takhle to není. Jen to prostě je ten typ holky, kterej by tenhle styl života v kolikrát extrémních podmínkách, kterými jsme sem tam čas od času procházeli (a že to kolikrát stálo opravdu za to :-) ), asi neseděl a nebo by jí dlouho trvalo, než by si zvykla. A na to já upřímně nervy nemám. Ale zase, když tě přesvěčí volání srdce, tak jseš v prdeli anebo taky pěknej vůl :-))) ... to jsem si ještě neujasnil :-) Ale abych to jen nehanil. Když to porovnám, tak na rozdíl od statku seběhnu ze čtvrtýho patra, vylezu ven, kde je hned naproti kvelb, kterej squatujou větváci, a tam ty lahvový seženu daleko dřív jak při už dnes minulém životě ryze vesnickém, kde k zakoupení pěnivého moku bylo zapotřebí jízdní kolo, které jsem si z pravidla musel vždy opravit a nafouknout, páč jinak bych dojel tak leda do prdele. No a na tom kole urazit cca tři km a posléze se ještě na cestě zpáteční dřít jako blbec s deseti flaškovejma v igelitce. Prostě dvě hodiny v hajzlu a za tu dobu, co bych cestoval za tímhle národním zlatem, už mám ty "pražský píva" vycucaný a výtah mě neúprosně opět veze pro další patrony :-) .... Tímto shledávám první kladnou věc v žití ve městě za jasně danou.

No a pojďme se kouknout na to, co že to tam máme dál. Další z věcí, která mě tu fascinuje, tak je to neustále proklamované multi - kulti, které mi každé ráno začíná v půl sedmé při vstupu do stanice metra Palmovka, kde po odražení každodenního náletu vietnamských kobylek při vstupu do vlaku následuje setkání s dalšími národy pocházejícími ze zemí třetího světa. A ted' mám namysli třeba Mongoly, Úkáčka, Poláky, Kazachstánce, východní Slováky, Makedonce, všude přítomné kapsáře z Bulharska a Rumunska a další a další... Do toho se tam vochomejtne nějakej ten Afričan, Arab a jsme tam de facto v plný sestavě, načež se dveře zavřou a my ve vzájemné toleranci cestujeme :-) No řekněte. Stane se vám tohle na vesnici? No nestane! Za tímhle dalším zážitkem musíte pouze a jen do srdce Evropy jménem Praha, páč nikde jinde tohle zažít nelze :-) He a to mně připomnělo jednu z příhod, ve které se také někteří již dříve jmenovaní objevili a po té, co s nimi došlo na lehké št'ouchanice v jednom z pražských barů, tak oni na naší "legraci" reagovali vytažením zbraně ráže 9 mm po jejímž zahlédnutí jsme se okamžitě ocitli v pozici na podlaze za barem s nepříjemným zjištěním, že v té dané situaci jde o život. Normálka, pouze dvě díry ve zdi, barmanka na blázinec, jinak dobrý.... :-) Tohle, kdybych zůstal smrdět na vesnici, tak taky nezažiju ! :-))))

A od této chvíle jsem poprvé uvěřil, že Praha je město, kde to opravdu žije! Další věcí v pořadí, co mě tady zaujala, je to, jaké tu ti pražští Pepíci a Pepiny mají obrovské problémy v osobním životě a celkově vůbec. Každou chvíli jsem svědkem toho, že nějaké dvě mařky v tramvaji řeší problémy týkajíci se jejich vztahů s příteli a řeší je tak, aby je nikdo neslyšel, ale vlastně to zaznamenali všichni. Vím, ač se to nemá, tak mně to nedá a musím ty problémy, ač jen pouze jako posluchač sdílet s nimi a nutno dodat, že kolikrát je mi těch dívčic líto, že jim ten jejich amant oznámil rozchod pouze a jen esemeskou :-( Vandrák, to se dělá!!! Jak ona k tomu vlastně přijde, vždyt' spolu byli takovou dobu! Dva týdny, to je strašně dlouhá doba! Heh, von jí dal za čtrnáct dní kopačky. Jak k tomu příde tady sousedka Krupičková, která s tím svým Lojzou je už šestačtyřicet let, no není to kráva? :-))) Jinej kraj jinej mrav, praví staré pořekadlo a je to pravda... Možná že to zase někomu přijde, že si stěžuji, ale hnedle ho vyvedu z omylu, páč takhle to opravdu není. Je to psané jako úvaha a né nějaké rytí do něčeho a někoho. Zkrátka si tu tady z toho dělám neustále prdel.  A co mi vlastně jiného zbejvá :-)

Ono to možná vypadá, že do Prahy jsem se poprvé kouknul před dvěma lety. Ani takhle to není. Já vlastně jen polemizuji a jen píši mé zážitky, které kdybych nezakotvil v hlavním městě, tak bych je nezažil a hlavně je neprožil. Né, že by mě nějak sralo, kdybych o to přišel, to vůbec, snad jen tenkrát ty Úkáčka se mi mohly vyhnout, ale to už taky nevrátím :-) Není nad pestrej život. Ač nerad, tak jsem stejně došel k závěru, že je to vlastně všude stejný a všude se řešej stejný, kolikrát zbytečný kraviny. U nás na vesnici například to, co se stalo v Plastimatu (fabrika), a nebo, že Franta Vomáčka naklepal Tondovi Hořeních, páč mu prcal starou. A nebo to, že paní Klapačová krade u mý mámy v sámošce :-) Banality, no.To Pražáci, ty musej louskat daleko daleko závažnější problémy. Například případ Kaplickýho knihovny, nebo, že squatteři zase někde něco chtěj obsadit, či, že banda vymatlanejch nácků zase někde dělala hromadnou hajlovačku a tak podobně... do toho silná debata dvou mařek o svejch menstruacích a je to asi tak všechno. Menstruuje se i na vesnici, o tom žádná :-))))) Zkrátka tohle všechno je pouze a jen bídnej život v tomhle stejně tak bídným státě, koloběh těch samejch problémů. Můj názor je ten, že všema těmahle věcma je se zbytečný užírat, a co víc, je řešit.To se podle mě ani nedá, páč by se z toho člověk posral, nebo by ho vodvezli na cvokárnu :-) Já se nad tím tak maximálně povznesu, zasměju se tomu. I když např. u toho nájmu mi dvakrát do chlámání není :-))) A jdu zase dál. Punk s Váma se všema!!!

Punk's not dead!!!