Punk.cz - o punku u nás i ve světě

Ale po pořádku. Nějaké detaily o vzniku Negroturbo (původně se jmenovali Nazipenis) si můžete bez problémů najít taky, je jich tam všude plno. Jedná se o starou punkovou kapelu, která hrála v malých zaplivaných klubech až do doby, kdy jejich zpěvák vážně onemocněl a nahradil ho jeho kámoš tlusťoch Hank. S jeho příchodem se změnilo vlastně jen to, že celý fenomén deathpunku byl konečně definován a doveden k dokonalosti, v punkových klubech totiž ještě hráli pěkně dlouho. „Deathpunk je když pár mongoloidů v tričkách Black Flag hraje jako Slayer a jsou přesvědčeni o tom, že to zní jako Ramones,“ podotkl k tomu Happy Tom, baskytarista kapely. Nevím, jestli si pod tím dokážete představit něco konkrétního, ale docela to sedí.

Poté, co definovali hudební styl, přišel na řadu vizuální vzhled bandu. Zkoušeli ledacos od imitace nacismu až po načerněné obličeje s černými afro parukami styl 70. léta, což docela bavilo Bad Brains, se kterými jednu dobu koncertovali. Nakonec však dostali docela zajímavý nápad, bylo to v dobách, kdy hráli po Evropě v síti klubů norských hardcore bandů jako Much Hate, Kafka Process a podobně. „Docela často se stávalo, že jsme vyvolali hromadu rozpaků, když jsme se objevili na scéně. V Německu dokonce několikrát zrušili náš koncert. Když nás uviděli pořadatelé s těmi kníry a džínovýma bundama, mysleli si asi, že jsme fízláci v civilu,“ vzpomíná Happy Tom. „ Na jejich vkus jsme byli málo alternativní. OK, řekli jsme si, když chcou alternativu, budou ji mít a změnili jsme se v bandu buzerantů (smích). Jehova zakázal prdelní díru.“

Důležitější však bylo, že Turbonegro vydali desku Ass Cobra, kterou Jello Biafra označil za nejlepší evropskou rockovou nahrávku všech dob. Půl hodiny hrubého nářezu a naprosté dekadence, gejzír nenávisti k celé společnosti a naprostý nihilismus s budoucími hity jako I Got Erection, Denim Demon, Turbonegro Hate the Kids a podobně, to vše v podání nalíčených a zmalovaných skákajících a řvoucích agresívních homoklád v džínových oblečcích. Nezastavili se před ničím a docela dobrou prdel si na albu udělali i z ikony anarcho punku, Steve Ignoranta z Crass.

„Prostě se nám líbí, jak jsou lidi zmateni naší sexualitou,“ pokračuje Happy Tom. „ Zpočátku jsme si mysleli, že nám tam u nás rozmlátí držky. Pocházíme ze stejné díry jako všechni ti extremističtí blackmetaláči, co v devadesátých letech zapalovali kostely a vraždili se mezi sebou. Jak je zastrašit, říkali jsme si. Jediná věc, ze které mají dodnes hrůzu, jsou buzeranti. Kupodivu se jim náš koncept nakonec líbil. Třeba Butcher z Mayhem řekl, že Mayhen všichni považují za čistou inkarnaci zla, ale podle něj jsme ještě horší.“

„No jo,“ navazuje Hank. „Kdyby všichni praktikovali anální sex, lidstvo by vymřelo.“ (smích)

Tak a tady je máte na nějaké akci v těch dobách velikých změn: (viz odkazy dole)

Kapela vyměnila bubeníka a přijala do svých řad kytarového čaroděje Euroboy, což je hudebně posunulo někam úplně jinam. Nahráli další desku Apocalypse Dudes. Hank přestal křičet a konečně začal zpívat, no a všechny jejich snahy začaly směřovat k jednomu cíli, začít hrát punk na stadionech, což se jim nakonec podařilo. O Apocalypse Dudes se již nedá říct, že by se jednalo o čistě punkové album. Tvorba Turbonegro stále vycházela z kapel tybu starých Stoogies Iggyho Popa a Ramones, ale výsledný mix okořenil i normální americký rock a konečný výsledek dospěl do formy zatraceně dobrého vyspělého bigbítu. Jak se dalo čekat, Turbonegro se rozjeli na dlouhé turné a sály, ve kterých hráli byly neustále větší a nacpanější novými fanoušky. Jenomže, jak už to tak v životě chodí, Hank neunesl svou závislost na heroinu, na jednom z koncertů explodoval a skončil v blázinci. Atmosféra v kapele již stejně byla neúnosná, ostatní členové lítali na kokainu a chlastu a negativní vibrace způsobené šíleným životním stylem stejně musely jednou dospět k tomu, co se pak stalo. Turbonegro se rozpadlo a vstoupilo do říše legend.

Čas plynul a jejich desky se prodávaly stále lépe, navíc vyšel jeden živák, dvd kompilace jeden best of a tribute s názvem Alfa Motherfuckers, na kterém hrála spousta známých kapel jejich songy. Ba co víc, v Německu vznikl jejich fan club Turbojugend, který se rychle rozšířil po celém světě. Došlo ke kuriózní situaci. Skupina, jež ukončila existenci, měla stále početnější základnu fanatických obdivovatelů a prodej jejich desek rok od roku vzrůstal. No a vyvrcholilo to tak, že Turbonegro dostali přislíbenou nečekaně obrovskou hromadu peněz za to, že zahrají na jednom z velkých festivalů v Norsku. Všichni byli nakonec pro, i Hank, který pracoval na severu Norska jako dřevorubec a odvykal si od tvrdých drog. Show must go on. Následovalo turné po USA s Queens Of The Stone Age, Turbonegro nahrávají další desky, dodnes nepřestávají koncertovat a dokonce si je na své turné pozval Marilyn Manson.

• No a tady jsou po návratu na scénu: (viz odkazy dole)
• I Got Erection a Hank s hořící rachejtlí v prdeli: (viz odkazy dole)
• A ještě jeden živák: (viz odkazy dole)

A proč o tom všem píši? No to je jednoduché. Vždycky jsem si myslel, že u nás nemá cenu zpívat anglicky, protože prorazit na anglo-americkém trhu z ciziny je nemožné. No a jak vidíte, spletl jsem se, zázraky se dějí. Je však pravdou, že za tvorbou Turbonegra stojí hromada poctivé dřiny, jsou to opravdoví muzikanti a přišli s ojedinělým konceptem a neotřelým hudebním nápadem, kde se míchá vulgarita s kýčem v koktejlu s mačismem a politickou nekorektností. Jestli jsou, nebo nejsou bukvice a jestli hrají, nebo nehrají ten pravý punk, tak to už opravdu vůbec neřeším. V Norsku vyšla 500-ti stránková kniha o kapele a stala se největším bestselerem roku. Pro jeden francouzský časopis k tomu Happy Tom prohlásil:

„Nezapomeň, že jsme jako Johnny Hallyday u vás , my jsme vlastně takoví norští ZZ Top. Všichni u nás znají I Got Erection.“

„To jo, jsme noví Ramones, Turbonegro je bar mitzvah rokenrol,“ podotkl k tomu Hank.

autor: Mrtvola