Punk.cz - o punku u nás i ve světě

Na koncert Rancid jsem se těšil, protože Rancid poslouchám od roku 1995. Dostal jsem se k nim díky hudebními časopisu  Big Beng! Jardy Špuláka ( ať je mu země lehká ). V něm měl reklamu na LP, CD a MC prodejce undergroundové hudby Maximum Underground. Tam jsem  tehdy zakoupil několik kazet a jednou z nich bylo mimo jiné i album Rancid - Let´s Go z roku 1994. Nadchlo mě a později jsem si pořídil i jejich mladší a starší tituly.

U téhle kapely mě vždy bavilo, že do punku dokázala vklínit reggae, ska, oi! a hardcore a přitom si vytvořila svůj osobitý styl. Kamarádovi ( hudebnímu novináři ) Honzovi Šídovi s kterým jsem před koncertem zašel pokecat do příjemné hospody v podzemí Lucerny zase vadí, že jsou hoši trochu do leva a vycházejí z Clash..

Lucerna je příjemnej sál s velkou dávkou historie. Naposledy jsem v ní byl před lety na Incibus - to je, ale hudebně trochu někde jinde. Old school pořadatelská služba složená z některých seniorů budila spíše úsměvy. K pití bylo lahvové pivo rozlévané do kelímků a k snědku chlebíček. Na koncertě jsem potkal strašnejch známejch především z kapel a dokonce i některé lidi, které jsem neviděl skoro více než 10 let.

První kapela byli místní Saints and Sinners, kteří na přání jednoho z členů Rancid ( viděl je na koncertě v Chemnitzu ) nahradili omluvené Stomper 98. Zvuk byl takovej nic moc a hoši, kteří zpívají anglicky se do toho opřeli s vervou. První tři písně byli docela fajn, ale pak to začlo být na jedno brdo a nemohl jsem se zbavit pocitu stereotypu. Kluci hrají především v cizině a na koncertě se představili s novým druhým kytaristou. Kdo tuhle kapelu neznáte tak kluci hrají Oi!. Jádro kapely je složené z kytaristy a zpěváka Degiho ( Ex - Nežfaleš ), basáka Tomáše ( Ex - Thunderbirds ) a bubeníka Rybíze, kterej hraje stále v Kadenci. Svůj úkol splnili - zahřáli publikum a ostudu určitě neudělali. Zahrát si před Rancid to je pro takovouhle kapelu reklama k nezaplacení. Takže hoši držím palce i když hudebně to není moje krevní skupina.

Druzí hráli Tower Blocks z Berlína s velkým logem za zády. Hráli takovej punk ´n´ roll. Tah na bránu a energie měli trochu více než jejich domácí kolegové, ale po několika písních se zase dostavila nuda. Sic set spestřili covery od Social Distortion a Sham 69. Druhou část vystoupení vylepšili o kontrabas. Možná nadchli pár psychobilly fanoušků, ale mě bohužel ne. V klubu by jim to slušelo mnohem více. Instrumentálně to špatné nebylo. Nějáký hmatatelný poznatek jsem si z jejich prezentace neodnesl a CD si také nezakoupil. Zvukově to bylo o kapánek lepší.

Rancid na sebe nechali kapánek čekat, ale vlítli na to krátce po 21:30h.. Vidět Rancid naživo by měl asi každej fanda punkový muziky. Tahle kapela u nás byla k vidění naživo vůbec poprvé a i když někteří punks reptali nad cenou vstupenky myslím, že investice se určitě vyplatila. Jak do toho hoši řízli publikum bylo jejich a Rancid zase publika. Zvuk byl velmi dobrý. Vzhled kytaristy a frontmena Tima je opravdu netradiční. Je to osobitý hudebník a člověk. Triko Exploited, vousy jak Robinson Crusoe a vytetovanou pavučinu na pleši, kterou by mu mohli závidět v kdejakém kriminále. Zbytek kapely vypadal trochu civilněji.

Rancid sázeli jednu pecku za druhou a publikum je sborově doprovázelo. Atmosféra byla pozitivní a kapela hrála s nadhledem. Bylo vidět, že jí to baví. Hráli napříč všemi alby, ale největší důraz kladli na skladby z nejúspěšnější desky z roku 1995 ... And Out Come the Wolves. Nezapoměli ani na Life Won´t Wait a Indestructible z roku 2003. Kapela je tvořena silnými individualitami. K vidění naživo tu byli nedávno sólové projekty kytaristy Larse a basáka Matta. Tim měl zase The Transplants a když v roce 2009 přišel do kapely nový bubeník Bred Reet byl to pro kapelu zase motivační prvek pokračovat dál. Zatím poslední album je z roku 2009 a jmenuje se Let the Dominoes Fall.

Velká deviza téhle kapely je, že je to týmová kapela, kde se sešli individuality, které hrají pro celek. Proto jsou Rancid dlouhodobě na špici celosvětové punkové scény. Instrumentálně nebylo co vytknout, za ty roky získali zkušenosti a jistotu. Sympatické bylo, jak si z publika vytáhli fanouška, který za Tima odspíval celou píseň. Lars si zase jednu píseň střihl akusticky jen sólově na svojí kytaru. Lásku k Oi! a Bohemians 1905 vyjádřil šálou, kterou si pověsil na krk. Tim měnil kytary a bubeník Bred hrál velmi energicky. Basák Matt je taková jistota. U Rancid je super, že se zpěvově doplňují Tim, Lars a Matt. Dávají si různý prostor a tak úspěšně čelí nudě. Stejné je to i s kytarovými riffy. O pohybu kapely nebudu mluvit. Timovi pohyby by mu mohl závidět i Boris Hybner. Tohle by měli vidět naše některé " vozkové " kapely, které za koncert udělají pohyb maximálně pro kelímek s pivem.

Rancid hráli skoro 90 minut včetně 4 přídavků. Z písní, které hráli vybírám jen některé: Salvation, Roots Radicals, Time Bomb, Ruby Soho, Hyena, Radio, Dead Bodies, I wanna Riot, Fall Back Down, Red Hot Moon... a další... Rancid jsou na scéně už 21 let. Je trochu škoda, že k nám zavítali až po tak dlouhé době. Důvod byli asi především jejich finanční požadavky. I když Lucerna byla téměř plná řekl bych odhadem přes 2000 lidí. Já jsem je viděl poprvé takže mohu těžko soudit jestli v minulosti nezahráli lépe. Pro mě to byl skvělej koncert, kterej jsem si užil v kotli a zazpíval si písničky z mého mládí. Po koncertě Biohazard v Abatonu, Deftones v Roxy, Rancid řadím do mé soukromé velké trojky nej koncertů. Atmosféra perfektní a malou kaňkou byly jen ceny merchandaise Rancid. Chápu, že je potřeba se do budoucna zabezpečit, ale ty ceny triček a mikin byli opravdu hodně přestřelené.