Punk.cz - o punku u nás i ve světě

Backfliping dog, Alter Ego

Cecek Records

Někteří puristé jsou přesvědčeni o tom, že Balkán začíná na východ od Prahy, jiní jeho hranice posunují spíše k moravsko-slovenskému pomezí. Osobně patřím k těm, kteří Balkán vidí o něco více na jihu a zároveň se řadím ke šťastlivcům, kteří tato místa nejen poznali, ale dokonce jim i přirostla k srdci (tím nemyslím Bosnu s Tureckem a tak, ale moravsko-slovenské pomezí). Nicméně o jednom faktu se s puristy nemohu přít, bájná a mýty opředená země létajících seker se rozkládá ve stepích a pahorkatinách na východ od Vsetína, což jsme na vlastní punkovou kůži poznali již za totáče. Výlet z tehdejšího Gottwaldova na víkendový bigbít kdesi v divokých pustinách za Vsetínem skončil hromadnou melou s místními starousedlíky a raději jsme se těmto oblastem začali vyhýbat.

Když se mi do rukou dostalo poslední cd od kapely Backfliping dog z míst, které odděluje od země létajících seker jen strohá linie jednoho pohoří, byl jsem docela zvědavý, jakou cestou se za těch pár desítek let ubral duch prostředí, ve kerém jsem trávil velkou část svého dětství a mládí. Měli jsme totiž chalupu v horách nad slovenským Makovem a často jsme se jezdili koupat na přehradu do Horní Bečvy.

Nejdříve se podívám na texty a vůbec na témata, kterými se hudební těleso Backfliping dog zabývá. Abych se přiznal, docela mě zaujalo, že jim v některých věcech hustě mrdá v palici zhruba stejně jako mně. Část songů se totiž zabývá nejrůznějšími slavnými úchyláky z nedávné minulosti typu pedofilního sbormistra Kulínského, či starého dobrého taťky Rakušáka Josefa Fritzla, jenž v podzemí pod svým domkem desítky let věznil jednu ze svých dcer, se kterou zároveň zplodil kupu dětí. Celkem povedený je i text o tom, jak nějaký imaginární týpek rozřeže na kousky hromadu diskofilů, aby je postupně sežral, přičemž jim ještě pro zpestření chčije do xichtu. Ehm, - -  karty jsou rozdány a je jasné, že songy nepíše Mirek Dušín z Foglarových Rychlých Šípů. Z dalších válů se dovíte, kdo je vlastně zmrd, no a také cosi o jakémsi šmejdovi, kterého kámoši vytáhli ze sraček a on na ně sere, aby posléze přišel kus o chlápkovi, jehož to už nebaví, a tak se raději polije benzínem a zapálí. Sérii uzavírá pecka o notorickém alkoholikovi, na kterého každý kašle a nikoho už nezajímá, a na punky celkem netradiční věc o založení separátního státu Bečva. No a samozřejmě nemůže chybět válečný song proti fašismu, ve kterém si však autor asi plete fašismus s národním socialismem, k němuž se hlásí ti dementi seskupení kolem Vandasovy Dělnické strany a podobní hejsci. Ale možná ho tvrdě podceňuji a je to právě proto nazpívané slovensky vzhledem k existenci Slovenského štátu. Fakt nevím.

No, jak vidíte, nic moc o něžných polibcích Péti a Simči v jarním parku plného omamné vůně rozkvetlých květin a štěbetajících okřídlených božích hovádek, tedy ptáčků zpěváčků, nebo co. Ani nic o radostném konzumu, velké německé káře, silikonových kozách a veselém šoustání na koberci. Zkrátka, jedna velká negativní emoce smíchaná s morbidní srandou, celkem povedený mix, - - - - řekl bych. Jo, abych nezapomněl, opravdu velmi kladně hodnotím směsici pepíkovštiny, chacharovštiny, slovenštiny a podobně, pokus o tak komplexní přístup k různým podobám našeho jazyka považuji za něco, co u nás bohužel není příliš obvyklé.

K textům samozřejmě patří i hudba a ta je v podání Backfliping dog drsná a přímočará, prostě punk lízlý HC, jenž je místy podbarven příjemnou melodií, hlavně tedy v refrénech. Moc se s tím nepářou, to je fakt, cd trvá zhruba dvacet minut a vaši nervovou soustavu zavalí dvanácti kusy. Zpěv je slušný, podbarvují ho dva vokály, z nichž jeden zní tak trochu jako Robert Kodym z Wanastovek, což vytváří vcelku dobrý efekt. Vůbec, když už jsme u těch chtěných, nebo podvědomých vlivů klasik českého bigbítu na naše mladé kapely, tak si nemůžeme nepovšimnout refrénu v šestém kousku "Sám proti sobě", jenž jakoby vypadl z autorské dílny Daniela Landy. Bicí a basa jsou v pohodě, šlape to dobře. No a tak jediné, co mi zatím po hudební stránce nepřipadá dotažené do konce, je skutečnost, že desku nahrávali dva kytaristé, což není ve většině songů poznat. Řekl bych, že tady mají Backfliping ještě dost práce a zároveň prostor k instrumentálnímu růstu a vůbec k více propracovaným (nebo snad výraznějším), kytarovým aranžím. Můj nejoblíbenější vál z desky je bezesporu "Diskofil" a to jak textově, tak po hudební stránce, těsně v závěsu následuje "Král sklepa".  Hluk cirkulárky v úvodu songu mě navíc opět vrací k mému dětství v zemi létajících seker a přilehlých oblastech. Také jsme jednu takovou měli na chalupě na řezání dřeva do kamen, kruh se tedy uzavírá a mně se zdá, že už jsem toho nakecal dostatečně hodně. Takže, krátká poznámka na závěr. Nečekejte žádný revoluční počin na české punkové scéně, musím ale uznat, že se jedná o slušně odvedenou práci. Myslím si, že chlápci z Backfliping Dog mají na to, aby nás jednou kurevsky překvapili. Desku Alter ego vydal Cecek a můžete si ji u něj koupit za lidovou cenu 100 korun.

Hodnocení alba: 7/10

Stránky Backfkiping dog na Bandzone