Punk.cz - o punku u nás i ve světě

Asi ještě nikdy jsem neměl tak rozporuplné pocity po poslechu některé desky, jako se mi to stalo po několikanásobném přehrání nejnovější desky „Totáčů“ .

Tuhle kapelu mám velmi rád dlouhá léta, jak hudebně, tak lidsky. Možná i proto jsem si lámal hlavu, jak vlastně tuhle desku chtěli kluci samotní udělat a zda opravdu mělo vzniknout to, co vzniklo…

Kapela pak několikrát v rozhovorech zmínila, že deska byla nahrávána celkem narychlo a to je asi přesně to, co mě napadlo po druhém poslechu…Že je to vlastně ok, ale není tohle ukázka songů ze zkušebny? Jo, aha, není, je to už plná deska:) Druhá hlavní myšlenka co se mi prohnala hlavou po druhém přehrání celého alba byla ta, že se podívám ještě jednou, zda nemám splitko Deratizérů a Dilemma In Cinema:) Asi většina zná „boční“ projekty členů Totálního Nasazení a proto netřeba snad více vysvětlovat. Na nové desce totiž uslyšíte písničky, které svou aranží spadají spíše do repertoáru těchto dvou kapel, než do značky Totální Nasazení…

Tim se vlastně dostávám k tomu, co naznačuji v úvodu. „Oceloví Ptáci“ jsou dobrá deska! Ale pokud se podívám, která kapela jí nahrála, tak už nadšení opadá…Alba Totálního  Nasazení měla vždycky xicht. Ať už to byly v úvodu prakticky nezaměnitelné punkrockové písničky, nebo postupem času mix ska, punkrocku a trhlé srandy. Ale vždycky to byl celek co se dal charakterizovat. Pojmenovat však stručně styl nového alba jednoduše nejde.

Rozhodně je nejrozmanitější. Ovšem nevim, jak pro letité fanoušky kapely. Albem se táhne jedno hluboké téma, nazval bych ho asi Number Two…Přesně tak se také jmenuje z mého pohledu nejlepší písnička na celé desce. Melodicky svižná věcička s velmi vtipnou vložkou z legendárního Vinnetoua. Téma věčně druhého a zrazeného, či zhrzeného človíčka se pak prolíná do několika dalších písní. Jednou je to o plamínku naděje a šanci na něco nové ( „Tajemství“ ), jednou zas pochmurné bědování nad osudem („Prokletý“ ).

Ale zas se nemusíte bát, že album neobsahuje i klasické „Totáčovské“ písničky. Hned úvodní písnička, která nese stejné jméno jako deska, tedy „Oceloví ptáci“ je legrácka na kterou jsou fanoušci zvyklí. Následuje vážná (na kapelu textově možná až moc) „Nezapomeneme“ . Třetí v pořadí je pak „Jezírkář“ což triangl klasických Totálních pecek úspěšně dokončuje. P.P.Cvokovi kámoši „Blafounek“ a „Žužla“ vás zcela jistě pobaví:)

Pro pobavení pak slouží i další perličky jako „moravská“  odrhovačka  „Frgály & Mr.Dálí“ nebo jednoakordová metalová volovinka „Truhlářská“. Věřim, že i pozdrav bedňákům „Backstage boys“ si najde příznivce. Závěrečný cover známé hitovky „Jak svět přichází o básníky“ s výborným Pištem (ZakázanÝ Ovoce) jako hostem pak desku velmi kvalitně uzavírá. Tato verze se opravdu dost povedla!

Celkově zhrnuto. „Oceloví ptáci“ jsou dobrá deska. Jen si nejsem zcela jist, jak ji přijmou fanoušci kapely. Ti skalní jistě spokojeni budou, ti co maj kapelu rádi hlavně pro jejich humor a punkové vypalovačky budou možná zklamáni. A ti co kapelu neznají a poslechnou si ji se pak zpětně možná budou divit, když si pustí některou starší desku. Ani po několikátém přehrání se však nemohu zbavit pocitu, že kdyby se album nahrálo o půl roku později, polovinu písniček bychom na něm nenašli…Nebo alespoň v jiném kabátě. Že to celé je prostě nedotažené do finále a nahrané až moc spontánně…Na druhou stranu, nedoběhnout do cíle, ale jen do třičtvrtě trati taky není zlé, protože spousta kapel se na startovní čáru ani nekvalifikuje.

Totální Nasazení - Oceloví ptáci

Celkové hodnocení 6,5 z 10 (ultras kapely nech si přičtou bod)

Nejlepší songy – „Number Two“ „Jak svět přichází o básníky“ „Jezírkář“

http://www.totaci.net/