Punk.cz - o punku u nás i ve světě

Kniha pro ty, kteří chtějí opravdu poznat stromy, keře, byliny a houby a naučit se přímo od nich získávat vědění o jejich říši a o jejich léčivé moci. A také pro ty, kteří se považují za něco výjimečného, neboť jsou vegetariáni a žerou pouze "neživé" tvory,  - - - - - - tedy rostliny.

Stephen Harrod Buhner si mě již dávno získal první knihou, kterou jsem od něj četl, "Bylinná piva". Vlastně i při vaření zázvorového a jiných piv jsem postupoval podle jeho návodů a rad. No a když jsem zjistil, že u nás vyšly další dvě jeho věci, nelenil jsem a rychle jsem si je koupil. Dnes se vám pokusím přiblížit "Tajná učení rostlin, moudrost srdce při přímém vnímání přírody". Jako, po celkem delší meditační praxi jsem kdysi dospěl k poznání, že světem "živé" i "neživé" přírody prostupuje určitý druh energie, jakési "nic", které tím vším proniká. Dá se nazvat všelijak, čchi, hadí síla, Duch Boží a podobně, záleží na filosofické, nebo náboženské škole. Jedná se o energii, se kterou pracujete během meditací třeba v zazenu a velmi zřetelně ji v tzv. neživé přírodě cítím hlavně u stromů jako tepelnou hranici v určité vzdálenosti od kmene. Kniha od Harroda Buhnera mi ukázala, jak se k těmto a jiným skutečnostem staví indiánští šamané a jakým způsobem se to všechno dá prohlubovat.

Praxe vědeckého zkoumání světa je podle něj v naší civilizaci postavena na mozku jako jediném zdroji poznání, vychází z mechanického pojetí lineární přírody. Zhruba v šedesátých letech minulého století se objevili vědci, kteří přišli s poznatkem, že vesmír a příroda jsou nelineární systémy, tedy s teorií chaosu, s fraktály a nakonec i s teorií superstrun, která zkoumá vesmír jako šílený matrix o jedenácti dimenzích prostoru a času. No a ti se tak trochu přibližují k tomu zdánlivě pohanskému a rozumem nepochopitelnému postupu intuitivního poznání na základě srdce a pocitů, kterým naši dávní předkové a vlastně domorodí lidé až dodnes získávají poznatky o světě. "Pohané" tvrdí, že informace o léčivých účincích rostlin získali právě od rostlin samotných. To je něco, co je prostě pro moderního člověka dnešní doby naprosto nepochopitelné a nestravitelné. Celý problém vychází i ze skutečnosti, že jsme od vzniku dualistického vidění světa neschopni nahlížet na svět a nás samotné jako na jedinou existenci, ale na dvě jsoucnosti, tedy na nás a na svět, který nás obklopuje.

No, když to tak po sobě zpětně pročítám, tak si říkám, že jsem naplácal hustou mega cypovinu :-)))) Ty vole, jako, jsem se zase nějak zakecal, nebo co, - - - - hmmmm. Prostě, když to zjednoduším na maximum, tak jde o to, že šamani svět poznávají přes srdce (duši), na kterou je napojený mozek. Autor v knize vlastně popisuje, jak se postupně naučil naslouchat rostlinám, jak s nimi začal komunikovat a získal od nich vědomosti o jejich léčebných účincích.

Malá ukázka:

"Rostliny, tak jako všechny živé organismy generují elektromagnetické vlny a reagují na ně. Stejně jako my využívají pro svoje uzdravení a normální fyziologické fungování spoustu vnitřních elektromagnetických způsobů komunikace. Stejně jako my se totiž skládají z milionů a milionů buněk. Ale co se tolik neví a v čem se nám také podobají: i rostliny mají velice důmyslný centrální nervový systém. V mnoha ohledech je nervový systém rostlin skoro stejně propracovaný jako náš vlastní a u některých rostlin funguje stejně rychle. Nervové systémy rostlin mají synapse stejně jako náš mozek a vytvářejí a používají neurotransmitery, které jsou molekulárně shodné s těmi, které nacházíme v našem mozku........... Ani u nejvyšších živočichů neexistuje reakce na podněty života, kterou by svým životem již nepředjímaly rostliny....Ukazuje se, že bariéry zdánlivě oddělující podobné jevy zmizely, rostlina i živočich se jeví jako mnohotvárná jednota v oceánu bytí...............

.....pak k vám rostlina přijde, ucítíte, jak z jejího živého obrazu, který vidíte, vychází její chvějivá životní síla. Když se teď zeptáte na správné dávkování, na to, jak z rostliny připravovat lék a kolik ho podávat, vstoupí to do vašeho vědomí...."

Lao-c´ ve své knize "Tao te ťing" to "nic" které je všudypřítomné, tu chvějivou životní sílu, o které nám vypráví Stephen Harrod Buhner, popisuje takto:

"Třicet loukotí spojených vjedno dává kolo,

leč "nic" mezi nimi tvoří použitelnost vozu.

Hlína se hněte a tvoří se nádoby,

leč "nic" jejich vnitřku tvoří použitelnost nádob.

Staví se dům a vysekávají se okna a dveře,

leč "nic" jeho otvorů tvoří použitelnost domu.

tak v tom, co není, spočívá užitečnost."

No a o tom "nic", které je slovy nepopsatelné a o kterém jsem vám psal na začátku článku, když jsem vám tvrdil, že "objímám" stromy jako důchodce Miloš Zeman na Vysočině a tak, to vlastně je. Fotky pocházejí z deseti kilometrové "Zdi pohanů", kterou patrně kdysi postavili Keltové kolem jejich chrámu, nynějšího kláštera Mont Sainte Odile, jenž se tyčí v horách nad Strasbourgem. Příjemné čtení.