Punk.cz - o punku u nás i ve světě

"Před několika málo dny mně jeden poslanec ČSSD sdělil, že se jej nejmenovaná místopředsedkyně této strany ptala, zda i on chce odejít s Paroubkem k „brkounům“. A že prý národně-socialistická strana byla za první republiky prý vlastně polofašistická. Ponechám stranou politologické znalosti této nejmenované dámy, které jsou opravdu v zárodečném stavu."

(Jiří Paroubek, předseda NS-LEV 21, Stručné dějiny českých národních socialistů)

Tvůrcem pojmu "národní socialismus", nebo-li německy "nationalsocialismus", tedy zkráceně nacismus, nebyl, zdá se, Adolf Hitler, ale jak jsem se dočetl český novinář a politik Václav Klofáč, jenž byl po své smrti v německém deníku Der Neue Tag označen za jednoho z nejexponovanějších zástupců šovinistického nacionalismu. Václav Klofáč byl zakladatelem České strany národně sociální, jež se později pod jeho vedením na XI. sjezdu v Brně přejmenovala na Československou stranu národně socialistickou. Za zmínku stojí i skutečnost, že na tomto sjezdu byl do ústředního výkonného výboru strany zvolen i náš pozdější president Eduard Beneš. Ale to je již jiná historie a rád bych se spíše věnoval poněkud rozporuplné osobě Václava Klofáče, jenž bezesporu patřil mezi jedny z hlavních bojovníků za českou státnost. Jeho politický a ideologický vývoj byl od začátku spojen jednak s touhou po samostatném a od německého vlivu odtrženém českém státu, jež byla zároveň prodchnuta silným sociálním cítěním a vztahem dělnictvu. Přestože nebyl marxistou a neměl v lásce jak komunisty, tak ani tehdejší rakousko-uherskou sociální demokracii, kterou považoval za německé a centralistické hnutí, ideály národovectví a socialismu ho nějakým způsobem zaujaly a byl jim věrný od svých studií, kdy založil dělnický spolek Havlíček sdružující anarchisty a nejrůznější revolucionáře, až po vytvoření Československé strany národně socialistické, přičemž ideologické otcovství národně socialistického hnutí u nás je neddělitelně spojeno s jeho osobou. Předsedou národních socialistů byl od roku 1918 až do roku 1938.

Národní socialismus v zemích českých a v Německu měl některé shodné a některé odlišné rysy. Jak v Česku, tak i v Německu byl postaven na ideálech socialismu a na silném sociálním státu pro dělníky a rolníky. Socialismus a jeho zastánci proklamovaná solidarita však nevycházely z nějakých nadnárodních a internacionálních principů, ale byly postaveny na nacionálním základě. Národní socialisté bojovali proti komunismu a kapitalismu, proti nadnárodnímu kapitálu (v těch dobách se to nazývalo liberalismem), ale nebyli proti institutu soukromého vlastnictví. Pro německý národní socialismus byla charakteristická centrální plánovaná ekonomika a vyvíjel se na základě čtyřletých ekonomických plánů stejně jak Stalinovo Rusko a později i ČSSR s jejich pětiletkami. Národní socialismus se v Československu a zatím ani v ČR nestal státní doktrínou a tedy nemohu posoudit, jaké ekonomické nástroje by jeho představitelé použili k upevnění státní moci. Jak německý národní socialismus, tak i český národní socialismus byly charakterizovány silným antisemitismem jejich zakladatelů. V Německu se antisemitismus stal součástí státní ideologie a přerostl až do morbidní absurdity, u nás k tomu naštěstí nedošlo. Německý národní socialismus měl v plánu expanzi na východ, dobytí ztracených území bývalého německého prostoru Svaté říše římské a útok na Rusko, což Adolf Hitler zcela jasně popsal ve své knize "Mein kampf". Václavu Klofáčovi šlo jen o to, aby vzniklo Československo.

Vzpomínky Václava Klofáče v Památníku ČSNS:

"Doprovázel jsem projevy ty v Národních listech vřelými úvody a chápal hned, že třeba rázem učiniti i organizačně vše, aby dělnictvo české, pokud osud národu mu není lhostejný, ustanovilo se v nový, samostatný svaz, aby zahájeny v něm byly promyšlené a cílevědomé práce, aby provedena byla syntéza nacionalismu a socialismu."

(Václav Klofáč a jeho národní socialismus, Josef Krečmer, str.54)

"Antisemitismus je nezbytný z důvodů sociálních. Ne onen hloupý, jalový, bezúspěšný antisemitismus vídeňský, ale promyšleně vedená emancipace vlivů a živlů židovských a zjednání řádné ochrany a protiváhy proti jejich rozpínavosi a řádění. Organizovaný kapitál je dnes zároveň organizované židovstvo. Už prostá opatrnost velí nepřipouštět žida do dělnických organizací, čelících pojetí velkokapitalismu a tím více podřizovat se jejich vůdcům, jako činí v Evropě sociální demokracie."

(České dělnické listy, 3.12.1887, Václav Klofáč a jeho národní socialismus, Josef Krečmer, str.63)

"V roce 1898 se konal jejich první sjezd, jenž přijal komplexní politický program a schválil nový název strany. Program tvořily čtyři oddíly - I. Proč jsme národními socialisty, II. program národně - sociální strany českoslovanské, III. komunálně - sociální program národně - sociální strany, IV. resoluce k taktice a o poměru k jiným stranám. V sociální oblasti byl program na svou dobu pokrokový. Mimo jiné národní sociálové požadovali zavedení pevné osmihodinové pracovní doby, vzestupné daně z příjmu, nárok na minimální mzdu a další sociálně - politické postuláty. Mladá strana se v programu stejně jako sociální demokracie stavěla za prosazení všeobecného a rovného hlasovacího práva. Na počátku dvacátého století potom byla jednou z českých politických stran, která prosazovala český jazyk do práce úřadů.

Důležitý pro další rozvíjení národně sociálního hnutí byl v pořadí třetí sjezd strany, uskutečněný v roce 1902. Zde proběhla diskuse o stavu hnutí, byly přijaty programy politické, hospodářské a kulturní. Další sjezd, který se konal o dva roky později, se vyhranil proti „soukromokapitalistické výrobě, pokud je škodlivá celku.“

(Stručné dějiny českých národních socialistů, J.Paroubek, P.Duchoslav)

Na tomto sjezdu vystoupil i Václav Klofáč, právě on se zabýval prvním oddílem, o kterém se zmiňují i pánové J.Paroubek a P.Duchoslav. V pasáži svého projevu "Proč jsme národními socialisty?" definoval jednu z nejzávažnějších odlišností národního socialismu od sociální demokracie:

"Střetli jsme se kvůli židovstvu, netřeba nenávidět židů, a přece možno, ano nezbytno říci, že běda proletariátu, svěří-li své vedení bezmyšlenkovitě židovstvu... kdo zná působení židovstva v různých krajích, zejména v Haliči, mezi Slováky a pod, ví, jak tu stojí dva kulturní světy proti sobě. Tu skutečnost zapírat je nesmyslno. A přece tento živel, dravý, sobecký a bezohledný, živel, jenž s prací pouze obchoduje, a dnes je reprezentantem vyssavačského kapitálu (burzy, banky, velké světové kartely a ringy jsou úplně v rukou židovstva), osvojil si vůdcovství sociální demokracie... Staví-li se židé v její čelo, tu jistě musí jednati se o jiné cíle a to o takové, jež prospívají židovstvu...! Národní socialisté ctí přirozeně i v židovi člověka, ale nikdy neuvěří, že jde mu poctivě o socialismus. V tom tedy lišíme se naprosto... jen tímto nešťastným vlivem lze si vysvětlit, že česká sociální demokracie postavila se v posledních letech vždy na protičeské stanovisko..."

(Josef Krečmer, Václav Klofáč a jeho národní socialismus, str.64)

Vůbec nejprapodivnější a dodnes nevysvětlitelný článek "Národní socialismus tam a zde" však tvůrce národního socialismu, Václav Klofáč, napsal do tehdy nejčtenějšího českého deníku České slovo, který vyšel v neděli 5.března roku 1939, tedy pár dní před triumfálním příjezdem Adolfa Hitlera na Pražský hrad:

"Hitler ve své obdivuhodné organizační schopnosti a při své intuici německý národ nejen z poválečné deprese povznesl a obrodil, ale i dokončuje sjednocení. Úsilí Bismarckovo... Musíme ve střední Evropě dát příklad vzorného spolužití Slovanů a Němců, což je tím snadnější, protože Němci i my stojíme svou kulturní vyspělostí výš, než lid jiný... Ať říkáme, co chceme, jsme-li poněkud informovaní, národní socialismus v Německu nás v praxi předčil. Má moc a neslouží utiskovatelům..."

V úvodu jsem použil citát z textu, jenž předseda NS-LEV 21 napsal s historikem Petrem Duchoslavem. Pan Paroubek se v něm samozřejmě nemýlí, neboť národní socialismus a fašismus jsou dvě rozdílné ideologie a dva rozdílné systémy správy věcí veřejných, přestože oba dva vedly ke státům autoritativního až totalitního typu. Jisté rozdíly mezi současnými politickými subjekty, tedy údajně ultrapravicovou Dělnickou stranou sociální spravedlnosti a údajně levo-středovou stranou Národní socialisté - levice 21.století, které však obě dvě vycházejí ze stejné ideologie Klofáčova národního socialismu, časem rozeberu v podrobnějším článku.

Zdroje:

Stručné dějiny národních socialistů

Josef Krečmer: Václav Klofáč a jeho národní socialismus, Adonai s.r.o., vydáno v roce 2000