Lidská nelidskost I: Vzpomínka na Rogera Williamsona

Lidská nelidskost I: Vzpomínka na Rogera Williamsona

Lidská nelidskost I: Vzpomínka na Rogera Williamsona

Inu svět, vcelku zajímavé místo, na kterém žije spousta živočichů, a z těch nejzajímavějších jsme rozhodně my, my lidé. Od zvířat se prý lišíme tím, že umíme uvažovat a nežít pouze podle pudů jako oni. Ja říkám ne! Od zvířat se lišíme pouze tím, že nepoužíváme jazyk k čištění genitálií. Když si to tak vezmeme, člověk je děsně sobecký a svým způsobem tupý tvor. Jak se říká, blbost nezná meze a lidé se často chovají hůř, než zvířata. Proto jsem se rozhodl, že budu psát tento seriál. Každý týden tu napíši více, či méně známý tragický příběh, který vypráví o zabedněnosti, sobeckosti a nelidskosti člověka.

První díl bych chtěl věnovat vzpomínce a uctění památky Rogera Williamsona. Říkáte si, že nevíte, o koho jde? To vůbec nevadí. Jeho smutný příběh začal, nebo spíše skončil, 29. července 1973. Roger se narodil 2. února 1948, byl to automobilový závodník a pilot formule 1 z Velké Británie. Roger patřil mezi nejtalentovanější jezdce a byla mu předpovídána velká budoucnost. Po úspěších v nižších kategoriích se v roce 1973 dostal do formule 1. Jeho trvání v jednom z nejrychlejších strojů té doby netrvalo moc dlouho. Roger debutoval na domácí trati ve Velké Británii, kde odjel pouze jedno jediné kolo.

Druhý závod se staroval 29.července v nizozemském Zandvoortu. Roger startoval spolu se svým kamarádem Davidem Purleyem v monopostech March 731. Od třetího kola jezdil Roger na třináctém místě a těsně zaním se držel jeho kamarád David.
V osmém kole Roger dostává smyk, bokem  naráží do svodidel, jeho monopost letí pár desítek metrů vzduchem a poté kolama vzhůru padá na trať, po které se klouže zhruba 150 metrů. Z monopostu šlehají plameny. David Purley hned věděl, že je zle, zastavil na krajnici tratě a sprintoval k hořícímu vozu. Dobré dvě minuty vůz hořel, takže by bylo možné se k Rogerovi dostat a vytáhnout jej ven.

David se vší silou opřel o Rgroův vůz a snažil se ho převrátit a svého kamaráda vytáhnout z hořícího vraku ven, marně. Po chvilce přichází tři pořadatelé, kteří spíše vypadají, že jdou na procházku se svým čtyřnohým miláčkem někam do parku a stoupnou si na kraj vozovky k hořícímu vozu a sledují jak se Roger pomalu, ale jistě upéká ve svém voze. Nikdo kromě Davida se nensaží Rogera zachránit. David musí běžet naproti jednomu z pořadatelů a vytrhnout mu hasící přístroj z rukou a sám začít hasit, taktéž marně. Ubíhají další a další cenné vteřiny a stále pouze tři pořadatelé stojí u krajnice okruhu a upozorňují kolem jedoucí závodníky, že se zde stala nehoda, kdyby náhodou přehlédli plameny a obrovský dým stoupající vzhůru. David se naklání k hořícímu monopostu a snaží se Williamsona rozepnout z pásů a výtáhnout ven. To se Davidovi také nepovedlo, Roger je mezitím stále přivědomí a stále křičí o pomoc. Fatální a smutné na tom bylo to, že o Williamsonův život se stará pouze jeho přítel. Na Purleym už bylo vidět zoufalství, stále křičel na pořadatele a snažil se je přinutit o pomoc, ovšem snaha od pořadatelů byla minimální a spíše se Davida snažili odtáhnout z trati, David pořadatele uhodí pěstí a se svěšenou hlavou a totální beznaději odchází.

Přibíhají další pořadatelé, ale taktéž jen postávají kolem vozu a nic nedělají. Asi po dvou minutách se začala situace rychle horšit. Plameny rostly a z malého ohníčku v zádi vozu se stalo naráz peklo plamenů. Purley již nemohl nepřetržitě u vozu zůstat. Nadarmo zkoušel vůz obrátit. Diváci, kteří měli dosti odvahy a rozvahy, se snažili vniknout na dráhu a Purleyovi pomoci. Policisté, kteří měli spíše pomoci Williamsonovi, je však se svými psy drželi v šachu. Řidič hasicího vozu se bál vyjet, protože by musel jet asi 200 metrů proti směru trati. Organizace celeho závodu totáně selhala a pořadatelé byli pouze pro smích. Williamsnovo volání o pomoc pomalu utichlo, po více než dvou minutách se udusil.

Závod měl být okamžitě přerušen, ale ani to se nestalo. K vraku přijíždí hasičský vůz, který musel project 3/4 kola, aby se na místo dostal. Bylo však příliš pozdě. Vrchol všeho byl, když trosky vozu byly uhašeny a i tomu největšímu zabedněnci bylo jasné, že Roger Williams nemohl přežít, tak ani po té nebyl závod přerušen. Místo toho přes něj přehodili plachtu a nechali ho na trati až do konce závodu. "Akt krajní bezcitnosti a hanebnosti", jak to nazval Louis Stanley. Nizozemci si podobně "poradili" i roku 1970 s Piersem Couragem, který uhořel nedaleko místa, které se stalo osudným i Williamsonovi. Na vůz s uhořelým pilotem tehdy naházeli hromadu písku a po závodě jej vyhrabali. Kromě totálního selhání pořadatelů se hanebně zachovali i závodnici, kteří jezdili kolem a nezastavili, i když k tomu byli Davidem vyzíváni. Většina z nich se schodla na tom, že David pouze upozorňuje na nehodu. Korunu tomu nasadil Niki Lauda. Řekl: "Jsem placený za závodění a ne za to, abych parkoval na okruhu."

Pozdější vyjádřejí Davida: "Jednoduše jsem jej nemohl převrátit. Viděl jsem, že žije. Křičel na mne o pomoc, ale nedokázal jsem to. Snažil jsem se přivolat ostatní, ale marně. Společně bychom jej lehce obrátili a vytáhli ven." I když je to k nevíře, i takto se můžou zachovat lidé. Člověk, co riskuje svůj vlastní život na záchranu cizího, kličkuje na okruhu mezi rychle jedoucími stroji, strká hlavu do plameny zachvácenáho monopostu, snaží se ze všech sil vytáhnout ho ven a ostatní se na něj jen koukají a nic nedělají. Jen čekají, až chudák ve voze zemře. Nebýt zabedněnosti a zbabělosti pořadatelů, mohl by Roger Williamson přežít. Nevím, snad jim to dělalo dobře, když se na něj koukali, jak křičí o pomoc a pomalu se dusí.

Houda

Houda

Lidská nelidskost:


4.9.2011   Rubrika: Literární fabrika   |   Komentářů: 4   |   Vytisknout

Hodnocení
1.     2.     3.     4.     5.    
(1 = absolutní punk, 5 = hnusnej popík):
hodnoceni - 1,6
jde to 1,6

Související odkazy:

 

Diskuse ke článku - Lidská nelidskost I: Vzpomínka na Rogera Williamsona

Do diskuse smí přispívat jen registrovaní a přihlášení punkeři.
Banjo
Banjo - 5.9.2011 6:45

O-ou - při prvním odeslání mi to nahlásilo chybu, tak jsem poslal podruhé, načež to tu je dvakrát. Sorry, jednou to když tak někdo kompetentní vymažte (a tohle pak taky). Díky!

 
Banjo
Banjo - 5.9.2011 6:44

Celkem nebezpečná generalizace na začátku a doložená jen chováním pár dementů se služebními psy...
Problém je v tom, že zatímco zvíře jedná pudově a tím pádem nemá moc velkou možnost volby, člověk je schopný uvažovat o smyslu života a dalších podobných věcech, a tím pádem jde o dost nemístné srovnání.
Sorry, ale mně to připadá podobné, jako říct, že lev je větší hovado než automat na Coca-colu, protože automat na colu nikdy nesežral člověka...
Jinak příběh samotný dost smutná záležitost, ale našly by se samozřejmě i horší. Oproti zvířatům zkrátka máme větší možnosti, a tím pádem i větší odpovědnost. A to ať si to přiznáme nebo ne.

 
Banjo
Banjo - 5.9.2011 6:41

Celkem nebezpečná generalizace na začátku a doložená jen chováním pár dementů se služebními psy...
Problém je v tom, že zatímco zvíře jedná pudově a tím pádem nemá moc velkou možnost volby, člověk je schopný uvažovat o smyslu života a dalších podobných věcech, a tím pádem jde o dost nemístné srovnání.
Sorry, ale mně to připadá podobné, jako říct, že lev je větší hovado než automat na Coca-colu, protože automat na colu nikdy nesežral člověka...
Jinak příběh samotný dost smutná záležitost, ale našly by se samozřejmě i horší. Oproti zvířatům zkrátka máme větší možnosti, a tím pádem i větší odpovědnost. A to ať si to přiznáme nebo ne.

 
robin77
robin77 - 4.9.2011 20:18

Hodně zajmavý článek smajlik - 5

 
Medvěd
Medvěd - 4.9.2011 19:39

....jsem zvědavej,kdy dojde na mě.... :-)))

Jinak dobrej nápad!