Nedělní chvilka poezie
Z CHLASTU TO NEMÁM
Už nemůžu dál
a z chlastu to nemám.
Jemný jarní vánek
mě ovívá
a ničí to
co ze mě zbylo.
Umřu, ale nevím
kdy.
Dneska by se to
celkem hodilo.
Už dávno jsem
si chtěl koupit
revolver a jednu kulku,
ale neměl bych
odvahu TO
udělat.
Ryby skáčou nad hladinu
a chytají mušky,
zatím co já
se potápím
co možná
nejhloubš,
ale...
Sám sobě neuteču.
Omlouvám se své
duši za to,
co jsem jí provedl.
(Já?)
Slza ukápla na
klávesu N.
Utřel jsem ji toaletním
papírem,
kterým jsem si před
chvílí utíral
svědomí.
Vražedná moucha
mi oknem přiletěla
udělat společnost,
tak se na chvilku
spolčím a trochu
si pokecám,
jak jí to lítá.
Sbohem, moje básničko.
HRDÝ SELADON
Salátová mísa se vyprázdnila
a Hrdý Seladon se
nadzdvihnul a uprdnul si.
Klidně zvládnu ještě jednu.
Přistane před ním pivo.
„Já chci salát,“ řekl.
„Dej si pivo,“ řekla.
„Dám si pivo,“ řekl.
Flaška se vyprázdnila
a Hrdý Seladon otevřel
ústa a říhnul si.
Klidně zvládnu ještě deset.
Přistane před ním cigareta.
„Já chci pivo,“ řekl.
„Dej si cígo,“ řekla.
„Dám si cígo,“ řekl.
Cigareta dohořela
a Hrdý Seladon zaklonil
hlavu a povzdechl si: „Ach...“
Klidně zvládnu ještě dvacet.
Žena mu sedne do klína.
„Já chci cígo,“ řekl.
„Vem si mě,“ řekla.
„Vezmu si tě,“ řekl.
Udělali se
a Hrdý Seladon si
zapálil cígo.
Klidně to zvládnu ještě jednou.
Žena mu..
Měl hodnou ženu.
KALHOTKY
Přicházím na nástupiště
s pivem v jedné a
s harmonikou v druhé
ruce.
Sleduje mě jedna žena
a já sleduju ji.
Najednou si vysoko přede
mnou překříží nohy
a usmějou se na mě
její kalhotky. (Červené.)
Posadím se opodál,
otevřu si pivo
a zapálím cigáro.
Hm...
Potahuju...
Chce se mi srát.
Možná se vyseru ve vlaku. (?)
Mikeho literární BLOG
21.8.2011 Rubrika: Literární fabrika | Komentářů: 0 | Vytisknout