Punk.cz - o punku u nás i ve světě

vstal jsem, zašel do kuchyně a uvařil si turka. sedl jsem si do křesla a zapálil si cigaretu. slunko už bylo vysoko a zářilo do pokoje přes žaluzie. kafe mě nastartovalo. řekl jsem si, že dnes nebudu nic dělat. navlíkl jsem na sebe kalhoty a tričko, zašel do ledničky, otevřel pivo a vyrazil na nádraží.

na nádraží byli čtyři lidi a jedna holka. měla na sobě černou sukni a tílko. byla v sandálích a šly jí vidět kolínka. měla pěkné kolínka. prsa měla trochu menší, zadek ušel, ale jinak vypadala celkem slušně. v očích měla záři pampelišek a její mahagonové vlasy jí spadaly až po zadek. přišel jsem k přepážce. vlak měl jet brzo. asi za pět minut. u přepážky nikdo nebyl, tak jsem si pomyslel, že dnes jsou jízdenky zadarmo, šel jsem ven, zapálil si a hleděl na ty krásné kolínka.

vlak zahoukal a přijel na kolej. já a ještě další čtyři lidi jsme nastupovali každý do jiného vagónu. ty kolínka šly za mnou. vstoupil jsem do vagónu a sedl si hned za dveřmi na sedadlo, nechal otevřené dveře, ohlídl se a čekal až se objeví. v tom mi kdosi zezadu přímo před nosem zabouchl dveře a parádně mě to ofouklo, div mi ty dveře nepřibraly nos. lekl jsem se a otočil se. stál tam chlap, nic moc urostlý, takový čtyřicátník s pivním mozolem a kulatýma brýlema.

"ty máš doma sluhu, že neumíš zavírat dveře?", zařval ten chlap.

"jo, mám.", utrousil jsem "a vypadá to, že mám sluhu i ve vlaku."

chlap celý zrudnul. čekal jsem, až mu ta jeho debilní kulatá hlava pukne a přistanou na mě kousíčky jeho malého hladkého mozku. nestalo se. díval jsem se na něj. nic neřekl, jenom zafuněl a odporoučel se zpátky na místo a začal chytat tu svou původní barvu a brýle se mu začaly odmlžovat. vlak se rozjel a moje kolínka byly fuč.

asi po deseti minutách se objevil průvodčí.

"přistoupili, vaše jízdenky prosím!" jaktože chce jízdenku, když se žádné neprodávaly?

"dobrý den, pane, vaši jízdenku, prosím."

"nemám."

"sedíte ve vlaku a nemáte jízdenku?"

"jo."

"tak si ji budete muset koupit u mě."

"kolik to bude stát?"

"145 korun."

"cože? tak na to vám kašlu."

"nedá se nic dělat, budete muset zaplatit pokutu. předložte váš občanský průkaz."

"nemám."

"jak to myslíte?"

"tak jak sem to řek."

"tak si vystoupíte na první zastávce."

"fajn."

na první zastávce jsem nevystoupil. potřeboval jsem dojet ještě pět zastávek. průvodčí se v mém vagónu už neobjevil.

vlak zastavil. zašel jsem do nádražní trafiky a koupil si cigarety a pivo. vyrazil jsem se toulat. bylo tam hrozně moc lidí. všichni do sebe strkali a předbíhali se. honili se, stresovali. všichni měli blbé ksichty bez očí, jenom se zhnuseným výrazem dnešní imbecility. většina z nich se chovala nadřazeně a hloupě. pokřikovali, gestikulovali a smáli se jak trotli. musel jsem odtamtud vypadnout. nesnáším nádraží, nesnáším lidi co chodí na nádraží.

jen tak jsem se toulal, pil pivo a kouřil. začalo se stmívat a najednou jsem potkal svého dobrého přítele, jak si to vykračuje ulicí. byl to Henry Degrelle. šel jsem za ním a dohnal ho.

"Henry!"

"nazdar Miku, ty starý prase! co ses tu tak objevil?"

"jen tak se flákám."

"zajdem na pivo?"

"jasně!"

vešli jsme do jednoho baru. bylo to asi deset schodů do podzemí a vypadalo to tam dobře. nebyli tam lidi, jenom my a číšnice. měla dobré prsa, ale prdel stála za hovno.

"dvě piva, miláčci?", zeptala se.

"samozřejmě, zlato!"

přinesla nám piva a my jsme si pořádně přihnuli. bylo tam fajn. objednali jsme si panáka a další pivo.

"jak to jde s Paulou?", zeptal jsem se.

"ani mi nemluv. vracela se domů ožralá, zakopla a praštila se hlavou o dveře od výtahu. lidi kolem chodili a nechali ji tam ležet. zmrdi. když se probrala, nic si nepamatovala. když jsem jí od toho pádu poprvé viděl, zavolal jsem na ni: 'ahoj!', hleděla na mě, jako bysme se v životě neviděli. přitom jsme spolu tolikrát šoustali a vždycky mi říkala, že lepšího chlapa než jsem byl já nikdy neměla. nevím jestli se na to dá zapomenout. myslíš, miku, že jo? "

"nevím, Henry."

"možná to jenom hraje. našla si lepšího než já a teď se ta čubka vymlouvá na tu hlavu."

"je to možné.", odtušil jsem.

objednali jsme si asi sedmé pivo a panáka.

"tohle už je poslední, miláčci, už budu muset zavřít.", sdělila nám číšnice.

"tak já tě klidně otevřu!", křiknul jsem. číšnice neodpověděla, jenom se lehce pod nosem pousmála a začervenala se.

"napsala mi Tamara,", řekl Henry, "že se máme stavit do Antona."

"tak jdem."

dopili jsme a vyrazili. bylo to blízko a byla hezká teplá noc. vešli jsme dovnitř. Tamara tam neseděla sama.

"ahoj, tohle je Nela, moje kámoška a tohle je Henry a Mike."

"ahoj."

"čau."

"ahoj."

seděli jsme a tlachali. Nela byla dobře stavěná. dost dobře stavěná. měla kratší černé vlasy, tak sto přes prsa a dobrý zadek. pořád se pilo. poslední vlak, který mi jel domů mi už dávno ujel, ale bylo mi to jedno, protože jsem tam seděl s Nelou a Tamarou a Henrym. musel jsem se ale někde vyspat. Nela se nabídla, že můžu přespat u ní na privátě, ale že má ještě jednu spolubydlící, jestli mi to nevadí.

"ne, to je v pohodě."

rozešli jsme se. Henry zapoměl na Paulu a odešel s Tamarou. já šel za Nelou. šel jsem za jejíma obrovskýma kozama. jeli jsme tramvají pár zastávek. vystoupili jsme a šli pár tmavýma uličkama. Nela odemkla dveře. bylo to tam malé, ale útulné a pěkné. Nelina spolubydlící spala. škoda, pomyslel jsem si, ale teď tu byla Nela.

"můžu se osprchovat?", zeptal jsem se.

"jasně, koupelna je tam." a ukázala na dveře v chodbě. hodil jsem si horkou sprchu a vychcal se tam. svlékl se do slipů a lehl si do postele. hleděl jsem do stropu a slyšel, jak se Nela sprchuje taky. vešla do pokoje v útlých teplákách, tvarovaly její stehna, a v útlém tričku, tvarovalo její prsa. lehla si ke mně pod peřinu a přitiskla se na mě pevným, velkým ňadrem. začal jsem jí hladit a líbat.

"proč máš ty tepláky zlato?", zeptal jsem se. Nela si je jako poslušný pejsek sundala. měl jsem o práci míň. byl jsem opilý a nebyl jsem si jist zdali jí zvládnu ty tepláky svléct. cítil jsem její kalhotky. položil jsem jí na záda a sjel od krku, přes břicho až tam dolů. měla růžové kalhotky s pejskem nebo králíčkem. už nevím. ale mělo to uši. stáhl jsem kalhotky a začal pracovat jazykem. byla vlhká a teplá. Nela si vyhrnula to útlé tričko. to byly kozy! vydávala lehké zvuky. pták se mi začal stavět. až byl tvrdý a velký, strčil jsem ho do ní. lehce vzdychla. začal jsem přirážet a přitom jsem jí cumlal ty koziska a líbal jí. postupně jsem zrychloval a nakonec to do ní napálil. musela to cítit až v krku. její spolubydlící, co od nás ležela asi tři metry se musela dívat a masturbovat. slezl jsem s ní. Nela odešla a slyšel jsem, jak se sprchuje. pak přišla a lehla si ke mně zpátky. přitulil jsem se k ní a držel těch 100 centimetrů hrudi. usnuli jsme. brzo ráno musela jít do práce, tak jsem vstanul s ní a oblíkl se.

"zase se někdy uvidíme, Miku."

"jasně, Nelo, ahoj."

vyrazil jsem pěšky na nádraží. slunce prohřívalo vzduch. bylo žluté a teplé. vál čerstvý západní vítr.