Deratizéři - Rozhovor

Deratizéři - RozhovorAhoj Martino, ahoj Sváťo, na samotný úvod rozhovoru se chci zeptat, jak se vám momentálně daří, jak se těšíte na letní koncertování a vůbec tohle roční období? Jste raději venku na parném slunci, nebo máte raději sněhové vločky? 

Martina: Ahoj, díky za optání, momentálně se nám daří velmi dobře. Konečně jsme zase v plné sestavě a můžeme koncertovat, což taky budeme a pilně - do konce roku nás čeká ještě asi 30 vystoupení (www.deratizeri.cz). Na letní hraní se samozřejmě těšíme obzvlášť, má totiž takovou odpočinkovou, prázdninovou atmosféru... A pokud jde o sněhové vločky, k těm máme sice taky mimořádný citový vztah, ale než hraní ve sněhu, to už snad raději ten parný letní den.

Před pár dny vyšlo nové Deratizační CD, můžete nám ho nějak stručně představit?

Dělali jste třeba něco jinak, než na předchozích deskách?

Martina: CD se jmenuje "Folk’s Not Dead", najdete na něm 11 nových písní a 2 bonusy a je to, jak je naším zvykem, směska všeho, co se nám líbí – od punkrocku přes skáčko až po „srdceryvný“ folk – snad jen tentokrát pestřejší, než kdy jindy. Vždyť poprvé sólově zazpíval i náš basista Knack!! :-) Co se procesu tvorby týče, osobně můžu porovnávat pouze s předchozí deskou, ale řekla bych, že hlavní rozdíl byl v tom, že u Folk’s Not Dead jsme si po „rychlém a zběsilém“  nahrávání mnohem víc dali záležet na „následných vychytávkách“ od závěrečného míchání až po obal… Je to tak, Sváťo? 

Sváťa: Jo, jo, je to tak. Materiál jsme natočili rekordně rychle. Ovšem nutno říct, že ve studiu to bylo naprosto super a já třeba ještě nikdy za těch dvacet let, co hraju, nezažil ve studiu takovou pohodovou atmosféru,  a to navzdory mírnýmu spěchu, kdy nás tlačil čas. Míchačky a mastering, o bookletu nemluvě, pak byly skoro nekonečným příběhem a neskutečnou fuškou, ale s výsledkem jsme maximálně spokojení. Já to jako stará deratizační struktura na rozdíl od Marti můžu porovnávat se všemi čtyřmi předcházejícími studiovkami Deratizérů a ač způsob nahrávání probíhal vždy podobně, teď to šlo všechno nejlíp, jak mohlo a prostě to sedlo. Myslím, že se nám na desku podařilo přenést to, jak si rozumíme muzikantsky, ale i lidsky, což  předcházejícím albům někdy možná trochu chybělo.

Ačkoli je CD venku zatím jen krátce, už jste zaregistrovali nějakou zpětnou vazbu od kritiků, či fanoušků?

Sváťa: No, album je venku tři měsíce, skoro dvoustovka CD mezi lidmi a my pořád čekáme na nějakou pořádnou negativní reakci, protože jinak zatím (musím zaklepat), samá chvála a album se líbí, z čehož máme samozřejmě velikánskou radost.

Osobně se mi nové písničky moc líbí, ale nedá mi to se nezeptat: " Sváťo, nikdy bych neřekl, že píseň jako „Balada ze starého hradu“ pochází od někoho, kdo hraje v punkrockové kapele:=) Která hudba je ti třeba bližší? A píšou se ti lépe písničky pro Totální nasazení, nebo Deratizéry?

Sváťa: To je těžký říct, která hudba mi je bližší, protože obě kapely jsou moje srdeční záležitost. Deratizéři vznikli vlastně díky Totálnímu nasazení, či spíše díky tomu, že jsem psal skladby, které se pro Totáče prostě buď nehodily, což byly vesměs moje folkovky, nebo se klukům z nějakých důvodů nelíbily, jakože jsou něčemu podobný, moc melodický atd. Tak jsem si je střádal do šuplíku, a když jich bylo dost, vylezl jsem s tím a s partou okolo nahrál album Slánské pověsti. Z projektu se pak stala regulérní kapela. Mám velký záběr muziky, která se mi líbí a jíž poslouchám, defacto od folku až po metal, a stejně tak mě baví hrát nejrůznější styly. Takže si píšu texty a skládám melodie, vymýšlím si písničky a pak je použiju pro některou z mých kapel – prostě kam se víc hodí. Chápu, že někoho pak může zarazit, že basák punk-rockový kapely složí píseň jako „Balada ze starého hradu“, ale já to tak prostě mám. :-) Jinak zrovna tenhle song patří na nový desce mezi mý nejoblíbenější a ještě musím prozradit, že mě s ním hodně pomáhala právě Martina.

Když si člověk poslechne hudbu Deratizérů a Totálního nasazení, asi málokdo by řekl, že tyhle kapely jezdí z větší části spolu. Napadá mě otázka, není to pro Deratizéry drobet „škoda“ ? Myslím si, že vaši hudbu by možná drobet jiné publikum ocenilo více než to, které většinou chodívá na TN…

Martina: Myslím, že škoda to určitě není, protože díky TN jsme se dostali a dostáváme na spoustu akcí, kde o sobě můžeme „dát vědět“, což by na vlastní triko určitě bylo složitější. Je asi pravda, že asi ne úplně všem fanouškům TN se naše hudba stoprocentně zamlouvá, ale musím říct, že většina publika na nás reaguje skvěle, za což všem patří náš dík :-) A když se k tomu najdou další fanoušci i z jiných řad než punkových, jedině dobře. Ono taky, kdybychom měli koncertovat nezávisle na TN, Franky se Sváťou by se museli nechat naklonovat .

Sváťa: Zájem pořadatelů o TN je bohužel, či spíše bohudík :-) tak velký, že na sólo koncerty Deráčů prostě už nejsou termíny. Jak řekla Martina, skvělý a tolerantní publikum Totálního nasazení bere i Deratizéry a mě osobně těší, že spousta pořadatelů si spolu s TN žádá jako předkapelu právě i Deráče.

Nikdy jsi, Sváťo, neuvažoval, že bys měl s TN třeba pauzu a jelo se čistě Deratizační turné?

Sváťa: Popravdě už uvažoval, ale ještě pro to nenastal ten pravý čas :-) Každopádně věřím, že k tomu někdy v budoucnu určitě dojde.

Na nové desce mě asi nejvíce oslovila písnička „Tamborův menuet“, kterou bych si okamžitě dovedl představit v jakémkoli rádiu na předních pozicích. Nejsou nějaké ambice zkusit s novou deskou prosadit vaši hudbu i do těchto sfér?

Sváťa: To mě moc těší, že se ti líbí. Já ji mám taky moc rád spolu s již zmiňovanou „Baladou ze starého hradu“ asi nejvíc. Když  jsem ji vymýšlel, měl jsem úžasnou inspiraci. No, ale že by to byla vyloženě „rádiovka“, to si nemyslím. Ono vůbec s našimi songy do rádií prorazíme asi těžko a upřímně takový ambice ani nemáme. Ne, že bychom nechtěli oslovit co nejvíc fans, ale popravdě mně přijde představa, že naše songy hrají v rádiu - za současné situace v rozhlasových médiích (když se podíváš, co tam hrají), skoro utopická. Budeme rádi, když budou lidi chodit na naše koncerty a poslouchat doma naše písničky z CD či MP3, to nám stačí.

V této písni, ale i v jiných, vyniká výborný zpěv. Martino, ty jsi se učila zpěvu, nebo jsi „přírodní talent“ ? Myslím, že nejednu „superstar“ bys hravě strčila do kapsy…

Martina: Jéé, děkuju! Superstar, jo? To se asi budu červenat…:-) Zpívám (zásluhou své maminky a své oblíbené kapely), hrozně ráda už odmalička. Asi v patnácti jsem chodila do hudebky na klasický zpěv, ale ten styl mě moc nenadchl. No a v současné době střídavě chodím a nechodím (podle toho, jak mi to mé časové možnosti dovolí), zpívat k jednomu bezva panu učiteli, ale žádná školená zpěvačka bohužel nejsem.

Teď už v kapele nejsi jediná slečna. Nemrzí tě drobátko, že se budeš dělit o pozornost mužské populace? Jak vůbec vycházíš se samejma chlapama v kapele?

Martina: S chlapama v kapele vycházím skvěle, nemůžu si vůbec stěžovat (doufám, že oni taky ne J). Na druhou stranu je fajn, když si člověk může třeba cestou na koncert s někým pokecat i o všelijakých „holčičích“ záležitostech – takže jsem ráda, že jsme teď na ty mužský s Lenkou dvě .

Vím, že ses před nedávnem vrátila z Irska. Tamní folklor je proslavený po celém světě, inspirovalo tě tam něco pro budoucí tvorbu v kapele?

Martina: Z irské tradiční hudby jsem přímo nadšená (taky tak trochu proto jsem vyrazila zrovna do Irska)!! Slíbila jsem kytaristovi Rackovi, že se tam naučím na jeho irskou píšťalku (whistle), kterou mi před časem s důvěrou zapůjčil, ale nakonec jsem si na koleji netroufla cvičit – takže na tento irský prvek si Deratizéři budou muset ještě počkat :-) Ale jinak vlastně ani nevím, jestli by pro nás bylo ku prospěchu věci nějak zásadně měnit styl. A když o tom tak přemýšlím, naše hudba má už teď s tou irskou lidovou dost společného: relativně jednoduchou, zato chytlavou melodii a text vyprávějící příběh…

Přijde mi, že český folklor je takový zbytečně smutný a upjatý a kapely jako vy by ho v dnešní době mohly dobře přiblížit i mladé generaci. Tak jako to po generace zvládají v Irsku třeba The Dubliners…Myslíte, že je to dnes ještě možné oživit tenhle styl?

Martina: Taky jsem v Irsku dost přemýšlela o tom, co je vlastně český folklor a proč u nás lidová hudba tolik nekvete jako právě v Irsku. Nutný je asi říct, že ani tam tradiční hudbou nežijou všichni – stejně jako u nás hlavně mladí holdují jiným stylům. Na druhou stranu i u nás jsou kapely, které se českou lidovou hudbu snaží přiblížit široké veřejnosti, třeba Čechomor, no ne? Hlavní rozdíl asi bude v tom, o čem je lidová hudba v Irsku a o čem u nás, a taky jakou roli hudba obecně hraje v našich životech. To by asi bylo na delší diskuzi :-) Ale jeden příklad za všechny, u nás si lidi (a to ještě většinou převážně chlapi, pokud se nepletu) chodí do hospody vypít svých x piv, pokecat, respektive často spíš postěžovat :-) Ale kdo si dneska u nás jde každý večer do hospody s ostatními zahrát a zazpívat?

Vaše původní tvorba byla založená na Slánských pověstech. Čerpáte dnes stále ze starých pověstí a bájí, nebo už si více texty vymýšlíte?

Sváťa: Když mě nějaká pověst či báje hodně zaujme, není nic snazšího, než příběh zveršovat a napsat text. Je ale fakt, že v poslední době si texty už spíš dost vymýšlím, což je i případ nový desky, kde jsem si kromě songu „O Rarášovi“ (což je pohádka či spíše pověst od K.J.Erbena), všechny ostatní příběhy vytvořil sám.

Jaký je vůbec váš vztah k těm pověstem a legendám…Zajímali jste se někdy o reálnost těch či těch legend? Věříte jim, nebo je berete pouze jako pohádky a báje?

Sváťa: Mám pověsti a legendy, ale i báje a pohádky hrozně moc rád. Přirozeně, že mě mockrát zajímala reálnost, především u pověstí z regionu, a je jasný, že vždy je na nich něco pravdivýho, ale proč se v tom šťourat, když jsou ve svým podání tak krásný.

Všiml jsem si, že jste před rokem změnili koncertní „kostým“ a pánové vystupují v barevných montérkách, pročpak to? A čí to byl nápad?

Martina: Pročpak to? To se sami sebe taky často ptáme :-) Předtím jsme vlastně žádný pořádný jevištní kostým ani neměli a každý hrál, v čem chtěl. Asi jsme pak pocítili potřebu dát i vizuálně najevo, že jsme jako kapela jeden velký celek – ó, jak hluboká to myšlenka :-))))) A taky jsme chtěli něco „nepřehlédnutelného“, podle čeho by si nás lidi dobře zapamatovali,což se nám myslím povedlo :-) A jestli si dobře vzpomínám, s konkrétní ideou přišel náš akustik Racek poté, co se inspiroval… no, kdovíkde.

Sváťa: Úplně nejstarší Deratizéři hrávali v historických kostýmech, z nichž pak postupně přešli na polojednotnou ústroj černých triček s logem kapely. Po rozpadu starý sestavy v roce 2007 jsme chvíli hráli, jak řekla Martina, v čem kdo chtěl, než jsme pak časem tak nějak ujednotili koncertní kostýmy :-) Nechali jsme si na popud Racka ušít naše krásný duhový montérky, který jsou veselý a legrační a myslím, že přesně vystihují naši muziku.

Dobrá tedy, děkuji vám za rozhovor a přeji, ať se vám daří i nadále!

Martina a Sváťa: Děkujeme.

Složení: Sváťa - elektrická kytara, zpěv, Martina - zpěv, flétna, saxofon, myšLenka – zpěv, tamburína, RaCeK - akustická kytara, zpěv, Knack - kontrabas, zpěv, Franky - bicí

www.deratizeri.cz

Lord.Alex


21.6.2011   Rubrika: Články   |   Komentářů: 3   |   Vytisknout

Hodnocení
1.     2.     3.     4.     5.    
(1 = absolutní punk, 5 = hnusnej popík):
hodnoceni - 1,3
PUNK 1,3
 

Diskuse ke článku - Deratizéři - Rozhovor

Do diskuse smí přispívat jen registrovaní a přihlášení punkeři.
Medvěd
Medvěd - 2.7.2011 14:31

Lord.Alex: smajlik - 1

 
Lord.Alex
Lord.Alex - 22.6.2011 21:46

Jo dík, dal sem si záležet, aby to mělo úroveň, když už něco člověk píše:=) CD se to nebude líbit asi, bude na tebe moc měkký:=)

 
Medvěd
Medvěd - 22.6.2011 16:32

U obou tvejch posledních článků dobrá práce!!! Hlavně ta recenze se ti povedla a rozhovor není o nic horší.K CD se asi vyjádřím,až ho trochu poslechnu.